Klimatizace může vytápět levněji než plyn. Studie ukazuje úsporu až 27 000 Kč ročně
Klimatizaci si většina lidí spojuje hlavně s chlazením. Moderní klimatizační jednotky ale fungují také jako tepelná čerpadla vzduch-vzduch a mohou dům účinně vytápět. Vyplatí se jimi topit i v domácnosti, která už má plynový kotel? Studie společnosti Refsite zpracovaná pro Daikin ukazuje, že v posuzovaném modelovém případě ano.
Při vhodné distribuční sazbě vychází kombinace klimatizace jako hlavního zdroje vytápění a stávajícího plynového kotle jako záložního zdroje levněji než vytápění samotným plynem. U domu se starším atmosférickým kotlem činí modelová úspora 27 000 Kč ročně, u kondenzačního kotle 19 900 Kč ročně.
Klimatizace pokryje téměř celé vytápění
V modelovém domě (zateplený starší rodinný dům s původními radiátory a tepelnou ztrátou v rozsahu 7,0 – 8,6 kW) pokryje tepelné čerpadlo 99,5 % potřeby tepla na vytápění. Plynový kotel se zapojuje až při teplotách pod −10 °C.
Spotřeba plynu pouze pro bivalentní dotápění díky tomu klesá na 124 kWh za rok. Kotel přitom zůstává v domě jako záložní zdroj pro nejchladnější dny a může dál zajišťovat přípravu teplé vody.
O kolik klesnou roční náklady?
U staršího atmosférického kotle vycházejí ve studii roční náklady na vytápění a přípravu teplé vody při cenách ČEZ roku 2026 přibližně na 67 000 Kč. Po doplnění tepelného čerpadla pro vytápění a přechodu na sazbu D57d klesají na přibližně 40 000 Kč ročně. Roční úspora tak činí 27 000 Kč.
U kondenzačního kotle klesají náklady z 58 600 Kč na 38 700 Kč ročně, tedy o 19 900 Kč. Nejde přitom jen o porovnání ceny plynu a elektřiny. Výpočet zahrnuje také stálé platby a dopad změny distribuční sazby. Právě distribuční sazba má na výsledek významný vliv.
Jaká je návratnost?
Při využití NZÚ Light s přímou dotací 100 000 Kč vychází ve studii prostá návratnost investice při sazbě D57d u staršího atmosférického kotle na 3,7 roku a u kondenzačního kotle 5 let. Při využití bezúročného úvěru NZÚ ve výši 200 000 Kč je prostá návratnost zhruba 7, respektive 10 let.
Je tedy levnější topit klimatizací než plynem?
Ze studie v našem modelovém domě vyplývá, že ano. Jedná se o objekt, kde tepelné čerpadlo vzduch-vzduch převezme téměř celé vytápění a stávající plynový kotel zůstane jako záložní zdroj, který je využíván i pro ohřev teplé vody pro domácnost.
Pokud by se ale uvedené tepelné čerpadlo (klimatizace) použilo v domě, který není tak dobře zateplený a má vyšší tepelné ztráty, bude plynový kotel využíván víc. Nicméně i návratnost investice do klimatizace se oproti modelovému domu zkrátí, protože také „vyrobí“ více energie. Proto dává smysl klimatizaci pořizovat i do domů s ještě vyšší tepelnou ztrátou.
Na www.refsite.cz lze simulovat úsporu energie i provozních nákladů díky tepelnému čerpadlu vzduch-vzduch při zadání konkrétní spotřeby plynu jakéhokoliv domu.
