Tomáš Šnajberk. Hokejové Spartě fandí odkjakživa

Moje cesta k Daikinu

„17 let jsem pracoval pro instalační firmu Pragoclima, která odebírá výhradně výrobky Daikin, a od roku 2008 jsem tady. Vnímal jsem jako profesní i karierní posun pracovat přímo na straně výrobce, kterého jsem navíc v té době už dobře znal. Takže pro mě bylo přirozené se do výběrového řízení na pozici servisního technika přihlásit. Dnes pracuju na pozici seniorního technického konzultanta a školitele. Mým úkolem je pomáhat s diagnostikou technických problémů a spolupráce na návrhu možných řešení. Specializuju se přitom na VRV systémy.“

Jak se Daikin za ta léta změnil?

„Skoro k nepoznání,“ říká s úsměvem Tomáš Šnajberk. „Tým lidí se několikanásobně rozrostl, rozšířila se i naše nabídka výrobků, v níž jsme nyní hodně rozkročení. Máme silnější pozici na trhu, jsme známější. Pro mě je Daikin taková vzdušná značka – myslím tím, že má dobrou energii nebo charisma. Ten tým lidí je tu ale pořád fajn, to je pro mě hodně důležité. A i moje práce se podstatně změnila. Například ta diagnostika, na kterou jsme narazili. Dnes se do zařízení mohu vzdáleně připojit díky cloudovým službám Daikin, ale před 16 lety jsem musel dojet na místo a za pomoci svých zkušeností, multimetru a rukou se pokusit zjistit, kde je problém.“

Japonské kořeny

„Zejména dřív, ale pořád to přetrvává, byly japonské výrobky synonymem preciznosti, technické dokonalosti i poctivosti.“

Daikin vzpomínka

„Těch je samozřejmě za ta léta mnoho a těžko jmenovat jen jednu. Ale kromě těch vzpomínek mi Daikin dává i příjemný pocit, že jsem platným členem týmu a že mohu někomu své zkušenosti předat – například, když se na mě mladší kolegové obrací s žádostí o konzultaci.“

Až do důchodu?

„Ano! Shodou okolností mi zbývá do důchodu 17 let, což je téměř stejná doba, jakou jsem tu už strávil. A dovedu si představit, že ještě jednou tolik tady strávím. Samozřejmě, pokud mě firma bude potřebovat a pokud udržím krok.“

Narozeninové přání

Daikinu bych přál, aby si ukousl ještě větší kus koláče – získal ještě větší podíl na trhu a přitom působil přátelsky a pozitivně.

Fandění hokejové Spartě by tu mělo být povinné

„Mám úplně tuctové koníčky – jsem kutil, mám rád zimní sporty, v létě kolo. Také rád cestuju, dá se říct že někdy i do nebezpečných oblastí. Ale nic bizarního, co by o mě kolegové nevěděli, vám prozradit neumím. Jsem teda trochu pedant na úklid, zejména v tréninkové místnosti, a občas hraju v restauraci na zobcovou flétnu (coby součást jednoho country uskupení). Odjakživa jsem také fanouškem hokejové Sparty. To by tady myslím mělo být povinné,“ dodává s úsměvem Tomáš.