Vladimír Macháček. V Daikinu je od studií, ale rozhodně se nenudí

Moje cesta k Daikinu

„Na ČVUT jsem navštívil veletrh pracovních příležitostí. Nešel jsem jen na svou stavební fakultu, kde nabízeli výhradně práci na stavbách přes prázdniny, v horku a prachu, což se mi moc nechtělo,“ připouští s úsměvem Vláďa, „ale nelenil jsem a zašel se podívat i na fakultu strojní, kde se prezentoval právě Daikin. Nabídli mi účast v assessment centru pro výběr uchazečů na dlouhodobou spolupráci v rámci ‚Sales Academy‘. Cílem téhle stáže bylo během dvouletého velmi intenzivního tréninku získat tolik zkušeností jako za 4 roky praxe. V tom assessment centru byl tehdy se mnou i Michal Galuška, který je tu také doteď, a přijímal nás Carl Lievens, dnešní generální ředitel DACE.“

„Nastupoval jsem v době, kdy Daikin uvedl na trh první čerpadla Altherma, která dnes patří k obratově nejvýznamnějším produktům. Dá se říct, že rosteme spolu. A navíc! I po těch 18 letech jsou ty první jednotky stále funkční a my jsme stále schopní dodat do nich náhradní díly.“

Daikin vzpomínka

„Za 18 let si člověk projde různými etapami. Pro mě je nejcennější, že jsem se nikdy nebál říct si tady o podporu. Když jsem tak trochu pátral jsem po smyslu života, Daikin mi umožnil vzít si ‚sabbatical‘ a následně si snížit úvazek, takže jsem nějakou dobu paralelně pracoval v Cestě domů. Přístup firmy byl natolik unikátní a pro mě až překvapující, že jsem si uvědomil, že mít takového zaměstnavatele je opravdu velké štěstí.“

„Ale kdybych měl zmínit něco hmatatelnějšího, tak si vzpomínám, že jsme vzali naše nejlepší zákazníky na nejhorší chalupu v Jizerských horách, kde jsme strávili tři nezapomenutelné dny.“

Až do důchodu?

„Jednoznačně ano. Daikin je lídr na trhu HVAC-R s největší silou značky, know-how, obchodního i servisního zastoupení. Pořád je to hrozně zajímavá práce (vystřídal jsem tady už spoustu pozic). Platově si také nemůžeme stěžovat. A v neposlední řadě pro mě osobně je hodně důležitý právě i ten lidský přístup k zaměstnancům.“

Narozeninové přání

„Společnosti Daikin bych popřál, aby si udržela tu kulturu, která tady je – zaměřenou na lidi. Aby dokázala maximálně vytěžit dostupné moderní IT systémy pro zefektivnění práce. A zároveň hodně štěstí při naplňování dlouhodobé vize stát se ‚No. 1 desired partner in co-creating a unique climate‘ (přechod od čistě technologické firmy orientované na produkty k firmě, která se více soustředí na zákaznickou zkušenost a spolupráci s našimi instalačními partnery). S nadsázkou se dá říct, že dříve jsme prodávali krabice a bylo nám jedno, kde skončí. Dnes chceme o všech těch jednotkách vědět, kde jsou nainstalované, kdo je instaloval, jak fungují a jak je s nimi zákazník spokojený.“

Na podium létaly i podprsenky

Opatroníž. Tak se jmenovala Vláďova kapela, v níž na vysoké škole zpíval a hrál na saxofon – bigbít, vlastní tvorbu. „Hráli jsme rádi a nahlas. Když už na nás potom přestali chodit naši kamarádi a známí a nikdo jiný nezačal, tak jsme to zabalili. Ale jednu dobu létaly na podium i podprsenky – tedy hlavně našich partnerek či kamarádek.“ Pravda je ale taková, že „Opatroníž“ měli i koncertní šňůru a jednu jejich skladbu můžete slyšet v dokumentu Generace Singles.