Teplo se šíří z teplejší látky do chladnější. Rychleji se pohybující molekuly totiž předávají část své energie pomalejším molekulám. Díky tomu se pohyb rychlejších molekul trochu zpomaluje a pohyb pomalejších molekul naopak zrychluje. V praxi to znamená, že když je venku horko, horký vzduch proniká do chladnějších prostor interiéru.
K přenosu tepla může docházet třemi způsoby:
Vyzařováním (sáláním) – energie se šíří ve formě elektromagnetického vlnění, které je podobné světelnému vlnění.
Vedením (kondukcí) – částice si předávají část své pohybové energie v rámci jedné látky nebo v přímém kontaktu dvou různých látek.
Prouděním (konvekcí) – teplo se šíří prostřednictvím kapaliny nebo vzduchu.
Pomocníci při přenosu tepla
Zatímco vyzařování a vedení nevyžadují k přenosu tepla zprostředkující médium, proudění ano. Pomocníky při přenosu tepla prouděním jsou domácí klimatizace, s jejichž pomocí dojde k pokrytí tepelné zátěže klimatizovaných místností. K šíření tepla se využívá i tepelné čerpadlo, které ho může brát z různých zdrojů – z vody, země i ze vzduchu.