V posledních měsících se v tisku objevilo mnoho znepokojivých zpráv o kvalitě ovzduší v našich školách. Mezi rodiči, kteří mají pocit, že to takhle dál nejde, roste hněv. Je však situace skutečně tak vážná, jak někteří tvrdí? A jak můžete i nadále posílat své dítě do školy, aniž byste ho vystavili toxickým plynům?
Nezdravý vzduch ve dvou ze tří školV březnu letošního roku hnutí Greenpeace zveřejnilo studii, kterou provedlo ve 222 belgických školách ve spolupráci se svými partnery, včetně Ligy rodin. Od poloviny listopadu do poloviny prosince 2017 měřila organizace pomocí pasivních vzorkovačů koncentraci oxidu dusičitého (NO2). Tento plyn, vypouštěný zejména z naftových vozidel, je velmi nebezpečný pro zdraví. Příliš mnoho oxidu dusičitého v ovzduší zvyšuje riziko astmatu, alergií a cukrovky, zejména u dětí. Kromě toho má tento plyn škodlivý vliv na kognitivní vývoj.
V důsledku toho se až dvě ze tří škol potýkají s průměrnou až špatnou kvalitou ovzduší, přičemž prahová hodnota pro vzduch přijatelné kvality činí 20 μg/m3. Pět škol mělo dokonce koncentrace vyšší než evropská mezní hodnota 40 μg/m3.
Podle nizozemské agentury BuroBlauw, která provedla šetření na žádost hnutí Greenpeace, je hlavním viníkem znečištění ovzduší ve školách automobilová doprava. Celková kvalita ovzduší v městských školách je proto horší než ve venkovských školách. Některé venkovské školy, které se nacházejí v úzkých ulicích lemovaných vysokými budovami („uliční kaňony“), ale zaznamenávají vyšší hodnoty než městské školy, které ovšem nejsou situovány v uličním kaňonu.
Školy nejsou jediným místem, kde se děti musí potýkat se znečištěným ovzduším. Na základě oficiálních údajů vlámských úřadů o kvalitě ovzduší provedla antverpská akční skupina StRaten-Generaal inventuru situace ve školách, ale také v mateřských školách, letních táborech a na sportovištích. Z této studie – která rovněž vychází z mezní hodnoty 20 μg/m3 – vyplývá, že přibližně třetina těchto míst je vystavena špatné kvalitě ovzduší.
Výsledky těchto dvou studií jsou ohromující. Koncentrace oxidu dusičitého je vysoká nejen ve velkých městských oblastech, ale také v místech, kde by se dala očekávat lepší kvalita ovzduší. Zpráva programu Pano o vlámském kanálu Éen umožnila Vlámsku plně porozumět problému.
V Bruselu a ve Vlámsku již několikrát vyšli rodiče a děti do ulic, aby demonstrovali za lepší kvalitu ovzduší ve školách. Poslední den velikonočních prázdnin se do kampaní zapojilo více než čtyřicet škol. Demonstranti blokovali ulice a vyjadřovali své rozhořčení s respirátory a nápisy s hesly jako „Dusím se“ a „Dejte mi trochu vzduchu“. Unaveni „dlouhými, smradlavými dopravními zácpami“ v blízkosti škol vyzývali politiky, aby převzali odpovědnost.
Vlámská ministryně životního prostředí Joke Schauvliegeová uznává, že je třeba jednat. Pro deník De Morgen uvedla, že „oddieslování“ a nízkoemisní zóny jsou nejlepšími krátkodobými řešeními. Podle ministryně mají velký význam také malé a místní iniciativy. Akční skupiny to však považují za nedostatečné. Zdůrazňují potřebu integrovaného přístupu a jsou toho názoru, že je třeba zastavit situování citlivých budov, jako jsou školy, do blízkosti dopravních tepen s vysokou intenzitou silničního provozu.
Antverpy jsou odhodlány tyto požadavky zohlednit a jsou prvním vlámským městem, které před vydáním povolení pro nové školy a školky nejprve prověří kvalitu ovzduší.
Je samozřejmé, že vzduch, který dýchají vaše děti, závisí na umístění vámi vybrané školy. Výběr, který bude bohužel často omezený kvůli dlouhým pořadníkům ve městě a malému počtu škol na vesnicích.
Co tedy mám dělat? Především se vyvarujte zhoršování problému, například tím, že se pokusíte své děti do školy nevozit. Měření ukazují, že ve dnech, kdy se nevyučuje (a kdy rodiče nechávají auto v garáži), obsahuje ovzduší NO2.
Část odpovědnosti však nesou i školy. Aby tuto odpovědnost lépe plnily, mohly by investovat do větracích systémů a/nebo udržitelných tepelných čerpadel vzduch-vzduch, která jsou určena nejen k vytápění a chlazení, ale také k čištění vzduchu v interiéru.
